Předsudečné násilí je motivováno předsudky útočníka vůči skupině, kterou v jeho očích reprezentuje napadený. Může mít různé podoby, od nadávek až po fyzické násilí. Pomoz nám ukázat, že se předsudečné činy dějí i u nás. #Ozvise a řekni, co se ti stalo, na www.ozvi-se.cz.
Jednadvacetiletá Georgia Hejduková se s předsudečným násilím setkává často. Je trans žena, a svou genderovou identitou se nikdy netajila. Musela se naučit žít s tím, že nenávistné komentáře na sociálních sítích jsou pro ni každodenní realitou. Jen tak něco si ale líbit nenechá. Nejhorší zkušenost s předsudečným násilím chtěla Georgia dostat až před soud.
Georgia už několik let aktivně vystupuje v rámci LGBT+ komunity a rychle se stala mediálně známou. Veřejnost hojně sleduje její aktivity v rámci mládežnické organizace Pirátů (politická strana Piráti – pozn. red.). Po změně jména této organizace na neutrální Mladé Pirátstvo se na Georgiu snesla vlna kritiky.
“Nehorázně to bouchlo. Následující ráno mi volali z televize Prima, pak z Reflexu, všichni najednou chtěli rozhovor na téma politické korektnosti,” popisuje dny po zveřejnění nového názvu Georgia s tím, že se z toho na sociálních sítích stala sledovaná kauza.
“Na jedné meme stránce na Facebooku vzniklo vlákno, kde někdo vložil mou čtyři roky starou fotku ze začátku tranzice,” vypráví Georgia. Na Georgiinu odpověď, že to muselo dát hodně práce si takto starou fotku dohledat, dotyčný reagoval nečekaně. “Poslal mi obrázek, kde byl oběšený trans člověk, a u toho stálo: No tak co, kdypak se Jiří přidá ke 41 % oběšených trans lidí?” vzpomíná Georgia a vzápětí dodává, že takových komentářů bylo pod příspěvkem více, například že by takoví lidé měli být zastřeleni a podobně.
Lavina výhrůžek a nenávisti
Nejtěžší chvíle ale přišla poté, co o změně názvu organizace vydal článek bulvární deník Expres.cz. “Kromě toho, že do článku vybrali ty nejhorší fotky z mého Instagramu, mi tam někdo napsal, že by mě napíchnul na kůl. Konkrétně tam stálo, že by tuhle kreaturu napíchnul na kůl přes moji nově udělanou p*ču,” vypráví Georgia.
“Řekla jsem si: Wow, to je pěkně hnusný. Obvykle na tyto komentáře reaguji, ale tenhle jsem musela hned zavřít. Vůbec jsem nechápala, jak někdo může něco takového napsat,” popisuje Georgia svou bezprostřední reakci na komentář.
Její kamarádka se jí u komentáře veřejně zastala, avšak dotyčný si stál za svým a připsal, že by tyto kreatury neměly vůbec existovat. “Takové komentáře přicházely ještě několik dní. Asi týden jsem kvůli tomu nemohla spát a moje tělo reagovalo celkem agresivně,” vybavuje si Georgia. Přestože je na ledacos zvyklá, protože se předtím s šikanou často setkávala a vytvořila si svůj vlastní obranný mechanismus, tato zkušenost ji rozhodila. I proto se rozhodla situaci dál řešit.
Pouhá slova?
Georgii se nabídl jeden známý, že jí pomůže se sepsáním trestního oznámení. “Za několik měsíců se mi ozvali z policie. Na výslech mě doprovodila kamarádka, protože jít tam sama jsem měla strach. Nakonec to proběhlo velmi profesionálně,” vybavuje si Georgia. “Agresor se mi následně i omluvil, dostal pokutu a tím to skončilo,” dodává.
“Z většiny nadávek si dělám srandu, ono to ani jinak nejde. Jakmile ale došlo ke kauze Mladé Pirátstvo a psal o tom bulvár, začala jsem se o svůj život opravdu bát. Člověk nikdy neví, kdo z komentujících je schopný svá slova převést v činy,” přiznává Georgia. “Dokonce mi někdo volal, že nás všechny oběsí. Po této zkušenosti jsem připravená na to, že mi může někdo na ulici ublížit,” doplňuje.
Nenávistné komentáře si schovejte
Nějakou dobu Georgia uvažovala, že by svých aktivit v politice zanechala, avšak nechtěla ustoupit kvůli lidem, kteří ji kritizují za to, že je sama sebou. Zároveň si uvědomila, že to nedělá jen pro sebe, ale může být inspirací i pro spoustu jiných trans lidí, kteří denně něčím podobným procházejí.
Aby Georgia na nenávistné komentáře na sociálních sítích zapomněla, pravidelně si dává off-line týdny a cestuje. To je podle ní něco, co opravdu pomůže. “Pečujte o své duševní zdraví. Pokud se vám něco takového děje, vypněte telefon, běžte se projít do lesa, nemyslete na to, ono to jednou přejde. Nezapomeňte si ale nenávistné komentáře uchovávat, mohou se vám hodit, pokud se rozhodnete daný čin nahlásit,” vzkazuje Georgia.
“Nezapomeňte si nenávistné komentáře uchovávat, mohou se vám hodit, pokud se rozhodnete daný čin nahlásit,” vzkazuje Georgia.
Proč se tyto věci dějí?
Předsudečné násilí je motivováno předsudky útočníka vůči skupině, kterou v jeho očích reprezentuje napadený. Může mít různé podoby, od nadávek až po fyzické násilí. V policejních statistikách však kategorie homofobního násilí vůbec neexistuje, takže o počtu útoků na LGBT+ lidi v Česku toho mnoho nevíme. Reálně však k těmto incidentům dochází, jak dosvědčuje konkrétní příklad Georgie. Právě proto si i v Česku každý rok 17. května připomínáme Mezinárodní den boje proti homofobii, transfobii a bifobii, které dodnes zůstávají aktuálním jevem a hrozbou.
Georgia se ozvala, je však výjimka
Drtivá většina napadených o projevech nenávisti mlčí. Mnoho z nás si řekne, že se přece zas tolik nestalo. Chceme na všechno co nejrychleji zapomenout. Je to pochopitelné, jenomže mlčení nic nezmění. Pomoz ukázat, že se předsudečné činy dějí. Ozvi se a napiš, co se ti stalo. Pokud budeš mít zájem, odborný tým z In Iustitia ti nabídne pomoc.
Autorka: Anna Pálová